Renault Traffic SpaceClass a Passenger

Řada středních dodávek Renault Trafic prošla modernizací. Spíš než lehké změny vnějšího designu a interiéru je zásadnější návrat dvoulitrového turbodieselu pod kapotu. Ten jsme vyzkoušeli s manuální převodovkou v osobní verzi Passenger a Spaceclass s výkonem 145 k.

Doba downsizingu, tedy snižování zdvihového objemu motorů, se zdá být kvůli přechodu na novou homologační metodu měření spotřeby WLTP minulostí. Původní norma NEDC totiž nahrávala menším motorům, proto se o pohon řady Trafic dlouhou dobu staral čtyřválec 1.6 dCi s dvoustupňovým přeplňováním. 

Změna strategie 

Motor 1.6 dCi nebyl vůbec špatný, v dodávkách byl dokonce lepší než v osobních Renaultech. Dvoulitr už v nabídce byl, nyní se do ní vrací ve výrazně modernizované verzi plnicí Euro6d. Nově je vybavený systémem SCR se vstřikováním AdBlue. Čtyřválec je k dispozici ve třech výkonových variantách 120, 145 a 170 k (88, 107 a 125 kW), resp. 320, 350 a 380 Nm, přičemž ta poslední je novinkou a nabízí se výhradně s dvouspojkovým automatem. Námi testovaný Passenger i SpaceClass poháněla prostřední varianta v kombinaci se šestistupňovým manuálem, která zajišťuje více než důstojnou dynamiku i plně obsazeného auta. Přestože táhne odspodu ještě lépe než 1.6 dCi, tak zatímco u něj elektronika radila řadit co nejdřív a diesel podtáčet, u dvoulitru nechce nechat klesnout otáčky pod 2000 ot./min. Přitom maximum točivého momentu je u obou motorů k dispozici už v 1500 ot./min. Osobně jsem tohoto rádce neposlouchal a snažil se motor držet spíš níž, za což se mi odvděčil průměrnou spotřebou 8,2 l/100 km. To je mimochodem přibližně stejná hodnota jako v případě šestnáctistovky. 

Nebezpečný stop-start 

Motor sám o sobě je povedený. To samé ale nejde říct o systému Stop-start. Pokud totiž řidič sešlápne spojkový pedál příliš rychle, motor sám nenastartuje. Ani opakovaně a řidič ho musí oživit ručně, což třeba v křižovatce, když se na vás řítí tramvaj, není úplně příjemné. Stejný problém jsem měl jak u Passangeru tak i u SpaceClassu. Systém jsem proto pokaždé raději vypínal, což jinak nedělám.

Liší se jen sedadly a výbavou

Nový Trafic zvenku poznáte podle upraveného předního nárazníku a jinak tvarovaných světel, která nyní pracují výhradně s LED technologií. Přístrojová deska se také změnila jen nepatrně, za nějakou větší změnu lze považovat snad jenom tvar hlavice řadící páky. Silnou stránkou Passengeru i SpaceClassu speciálně s dlouhým rozvorem (dělá se i s krátkým) zůstává i obří interiér a široké možnosti konfigurace sedadel. Obě verze se od sebe liší právě rozmístěním sedadel. Zatímco Passenger může mít sedadla v jednom směru v konfiguraci 2+3+3, výhradně SpaceClass může mít za příplatek konferenční uspořádání se sedadly proti sobě a stolkem mezi nimi s kůží. Druhý jmenovaný má také v základu bohatší výbavu, nepřiplácí se třeba za metalízu, mlhovky, pravé posuvné dveře (mohou být elektricky ovládané), zadní výklopné dveře, automatickou klimatizaci nebo litá kola. Je ale pochopitelně dražší, v případě motoru dCi 145 o 180 000 Kč.

TECHNICKÉ ÚDAJE

Renault Trafic Passenger/SpaceClass L2H1 Energy dCi 145

Motor:

Ř4/vznětový přeplňovaný

Zdvihový objem:

1997 cm3

Max. výkon:

107 kW
(146 k)/3500 min -1

Max. točivý moment:

350 Nm/1500 min -1

Maximální rychlost:

176 km/h

Zrychlení 0-100 km/h:

výrobce neudává

Převodovka:

M6

Kombinovaná spotřeba:

6,8 l/100 km

Komb. spotřeba v testu:

8,2 l/100 km

Emise CO2:

179 g/km

Objem zavaz. prostoru:

1800/4100 l

Pohotovostní hmotnost:

2180/2310 kg

Celková hmotnost:

3070 kg

Rozměry d/š/v:

5399 x 1956 x 1971 mm

Rozvor:

3498 mm

Cena testovaného vozu:

672 217/835 727 Kč (bez DPH)

 

Galerie (24 fotografii)

Podobné články