Logistika a sklady

První družice navigačního systému Galileo byly vypuštěny

Ze základny Kourou ve Francouzské Guayaně byla dnes vypuštěna raketa Sojuz s prvními dvěma družicemi evropského navigačního systému Galileo.

Start byl původně plánován na čtvrtek, pro technickou závadu byl ale o den odložen. Od startu rakety do umístění družic na oběžnou dráhu mají podle plánu uběhnout tři hodiny a padesát minut. Motory ruské nosné rakety byly zažehnuty přesně ve 12:30 SELČ (7:30 místního času). Necelých deset minut po startu se oddělil nejvyšší stupeň Fregat, který pomocí vlastního motoru nese obě družice na místo jejich určení do výšky 23.222 kilometrů nad zemským povrchem. Tam má dospět asi v 16:20 SELČ a po umístění satelitů na určené pozice se od nich oddělí. 

    
Nový systém bere Evropa velmi prestižně, protože má podtrhnout technickou nezávislost starého kontinentu. Proto také Evropská komise odsouhlasila v roce 2007 plné převzetí financování projektu z unijních prostředků poté, co původně se hlásící konsorcium sponzorů z velkých evropských firem nakonec od spolufinancování odstoupilo. Místo původně plánovaných 3,4 miliardy eur (téměř 85 miliard korun) má vybudování celého systému podle posledních propočtů EK přijít na 4,8 miliardy eur (asi 120 miliard Kč) – bez provozních nákladů. 

    
Galileo má předčít už zavedený americký systém GPS (Global Positioning System) především mimořádnou přesností. Má být schopen určovat polohu na celém světě s přesností na metry, zatímco GPS připouští odchylky kolem deseti metrů. Oba navigační systémy nebudou vůči sobě stát jen v konkurenčním vztahu. Budou se totiž navzájem podporovat, takže uživatel v praxi nepozná, zda ho právě navádějí signály Galilea, nebo GPS. Svůj navigační systém GLONASS budují i Rusové a také Čína už má systém s názvem Pej-tou (Compass) s šesti satelity. Ten má ale sloužit hlavně Asii. EU a ESA počítají s využitím systému Galileo na zemi, ve vodě i ve vzduchu, a to nejen v dopravě, ale také v zemědělství při stanovování potřebných dávek hnojiva nebo ve stavebním průmyslu při vyměřování staveb. Usnadnit by měl i pátrání po obětech lavin. Galileo totiž bude aktivní systém – družice budou schopny signály nejen vysílat, ale i přijímat. 

    

První tři služby systému Galileo mají být spuštěny, až bude v roce 2014 na oběžné dráze ve výšce přes 23.000 kilometrů operovat 18 satelitů. Galileo bude nabízet bezplatnou základní službu pro veřejnost, především tedy navigaci pro motoristy, dále pak signál pro pátrací a záchranné akce a jako třetí pak kódovanou službu určenou pro zajišťování bezpečnostních úkolů států. Další dvě služby přibudou, až bude na oběžné dráze všech 30 plánovaných družic, tedy nejpozději do roku 2019.

Půjde o kódovaný signál pro komerční účely – například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy – a o certifikovaný signál pro navigaci letadel. Jakmile budou první satelity z produkce firmy Astrium, která je součástí korporace EADS, ve vesmíru, převezme jejich kontrolu řídící centrum pro Galileo při středisku pro letectví a vesmír (DLR) v Oberpfaffenhofenu u Mnichova. Další centrum, které má nepřetržitě kontrolovat navigační systémy, má vzniknout v centrální Itálii na Fucinské vysočině. Administrativní vedení Galilea bude sídlit v Praze.
 

Přečtěte si také

Back to top button