Logistika a sklady

Terminál v Ostravě-Paskově prošel modernizací a rozšířením

První fáze modernizace nezávislého otevřeného terminálu kombinované dopravy v Ostravě-Paskově je dokončena.

Za 30 milionů korun, které do této etapy přestavby investovala dopravní skupina AWT, dostalo překladiště nové koleje, železniční přejezd a zpevnění části manipulační plochy včetně zámkové dlažby. Celkem již skupina AWT do svého terminálu investovala přes 110 milionů korun.
 
Za přítomnosti obchodních partnerů a zákazníků, zástupců Ministerstva dopravy České republiky, Svazu průmyslu a Svazu dopravy a municipalit přestřihli pásku na nově zpevněné manipulační ploše paskovského terminálu technický ředitel skupiny AWT Bohumil Bonczek a ředitel spediční a logistické divize skupiny AWT Martin Cetl. Otevření bylo skutečně symbolické, protože celá rekonstrukce probíhala za plného provozu terminálu.
 
„Paskovský terminál patří k několika málo otevřeným překladištím v zemi a díky své strategické poloze plní v Moravskoslezském regionu v podstatě funkci veřejného logistického centra. Kombinovaná doprava nabízí vedle jiných výhod možnost ekologičtějších přeprav a odlehčení dnes tolik přetížených dálnic a silnic. Zájem o tento způsob přepravy stále roste, což kromě stoupajícího počtu manipulací dokazuje i dnešní účast našich partnerů na slavnostním otevření zrekonstruovaného terminálu. Jsem poctěn, že svým zákazníkům můžeme nabídnout ještě kvalitnější a rychlejší služby,“ pronesl ve své řeči ředitel Bohumil Bonczek. 
 
První etapa modernizace terminálu Ostrava-Paskov trvala přibližně tři měsíce. Během této doby zde byla prodloužena stávající manipulační kolej včetně úpravy jejího zhlaví, vystavěny dvě zcela nové téměř třísetmetrové koleje, vybudován železniční přejezd, provedena drenáž, kanalizace a odvodnění ploch a zpevněna třetina, tedy 10.000 m2, manipulační plochy. Na její části byla také položena zámková dlažba.
 
Touto rekonstrukcí se stávající skladovací kapacita terminálu zvýší ze1400 na 1700 TEU, tedy dvacetistopých kontejnerů. Manipulace s jedním kontejnerovým vlakem se tak zkrátí ze současné hodiny a půl na 20 minut. V roce 2012 počítá skupina AWT se zpevněním zbývající plochy, tedy 21.000 m2, čímž skladovací kapacita dosáhne až 2.400 TEU. Očekáván je i nárůst počtu zaměstnanců z dosavadních 18 až na 30. Přitom v roce 2007 zahajoval terminál svůj provoz se dvěma pracovníky. Pro zvládnutí všech uvedených prací bylo zároveň v nedalekém Staříči otevřeno další odlehčovací překladiště, které bude využíváno i nadále.
 
„Paskovský terminál vyrostl na někdejším brownfieldu. Zároveň tak řeší využití již nepotřebných průmyslových areálů. A v tomto chceme pokračovat. Kdybychom zde nevybudovali překladiště, stály by tady pořád polorozpadlé nevzhledné budovy. A co je ještě podstatné, rozšířením svých služeb můžeme nabídnout práci dalším lidem, zvlášť v regionu nezaměstnaností zatíženém,“ doplnil Bohumil Bonczek.
 
Skupina AWT nakonec nemohla využít původně předpokládanou dotaci z evropských fondů, protože nebyly včas vypsány příslušné programy. „Kvůli našim zákazníkům jsme již nemohli na stát déle čekat. Pevně věříme, že v dalších etapách modernizace již budeme moci peníze z EU využít,“ uvedl ředitel Martin Cetl.
 
Terminál nově disponuje čtyřmi překladači Kalmar a Hyster, které mohou manipulovat až s pětačtyřicetitunovým nákladem. Vlečku tvoří 9 kolejí a celodenní provoz na ní zajišťují dvě posunující lokomotivy. Vedle překládky, svozu a rozvozu kontejnerů, návěsů a výměnných nástaveb nabízí terminál Ostrava-Paskov rovněž odbavení ucelených vlaků i jednotlivých vozových zásilek. Překladiště leží v blízkosti dálnice, slovenské a polské hranice, je napojeno i na celostátní železniční síť. Průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové, Nošovicích, Mošnově, Českém Těšíně a Třinci nejsou vzdáleny víc než 50 kilometrů. Terminál umožňuje také spojení s významnými evropskými přístavy – německým Hamburgem a Bremerhavenem, nizozemským Rotterdamem, slovinským Koperem či přístavy v Polsku.
 
V roce 2011 přesáhne počet přeložených kontejnerů na terminálu 40 tisíc, což je meziročně nárůst o více než 100 procent. Stejné množství kamionů by jinak muselo brázdit české dálnice a silnice. Navzdory proklamacím však zatím podpora kombinované dopravy ze strany státu vázne. „Velkou ránou konkurenceschopnosti tuzemské železnice je navýšení poplatků za užívání železniční dopravní cesty
od roku 2012. Tento krok přišel na poslední chvíli a vůbec jsme jej nečekali, a to obzvlášť v situaci, kdy všechny okolní země mají tyto poplatky nižší. Další důvod, aby operátoři kombinované dopravy zdaleka Českou republiku objížděli,“
dodal Martin Cetl.
 

Přečtěte si také

Back to top button