Zprávy

Volvo Trucks šlápl na plyn

Modelová řada Volvo FH LNG a Volvo FM LNG nabízí spotřebu paliva i výkon na stejné úrovni jako nabízejí nákladní vozidla s dieselovým motorem, ale s mnohem menším dopadem na životní prostředí.

Výsledkem rostoucího zájmu o klimatické změny je i tlak na postupné utlumování používání fosilních paliv. Otázkou však zůstává, co je nahradí? Které palivo dokáže snížit emise CO2, poskytnout potřebný výkon a zároveň být komerčně životaschopnou alternativou pro běžnou dopravní firmu?
 
Volvo Trucks si myslí, že jedním z řešení je plyn a uvádí na trh modely FH LNG a Volvo FM LNG. Jsou to první nákladní vozidla s plynovým pohonem, která mají komplexní potenciál na pokrytí potřeb regionální a dálkové nákladní dopravy. Výrobce představil dvě výkonové verze (420 k a 460 k), které nabízejí stejný výkon a jízdní vlastnosti jako jejich protějšky se vznětovými motory. Jediným rozdílem je vlastně používané palivo: tato nákladní vozidla jezdí na zkapalněný zemní plyn (LNG – liquefied natural gas). Ve srovnání s jinými současnými nákladními vozidly poháněnými zemním plynem, která jsou dostupnána trhu, nové vozy Volvo Trucks spotřebují o 15 až 25% méně paliva a využití LNG jim umožňuje dosáhnout dojezd až 1000 km na jednu nádrž.
 
Environmentální aspekt
Při pohonu na zemní plyn se podstatně sníží emise CO2: jediný kamion, který za rok najezdí 120 000 km a který bude spalovat zemní plyn namísto nafty, může zredukovat emise CO2 o 18 až 20 tun ročně. Když vezmeme v úvahu, že v Evropě až 80% veškerého zboží přepravují nákladní vozidla a loni bylo v EU zaregistrováno více než 297 000 nových těžkých nákladních vozidel, tak potenciál na výrazné snížení emisí na globální úrovni je obrovský. A to ještě nemluvíme o perspektivním pohonu na bioplyn, kdy emise CO2 vozidla při jízdě klesnou o 100%.
 
Největší překážkou rozšíření pohonu na LNG je nedostatečná infrastruktura na distribuci a doplňování paliva. Investice ze strany vlád i soukromého sektoru však stoupají a dodavatelům zemního plynu se tak otevírají obrovské možnosti zásobovat jím dopravní průmysl. Koncem minulého roku bylo v západní Evropě cca 125 stanic LNG, nejvíce ve Španělsku (23), Nizozemsku (22) a ve Velké Británii (20). Síť se bude rozšiřovat, například ve Švédsku plánují uvést do provozu k pěti stávajícím dalších 20 nebo ve Francii k současným 11 přibude 22. Existuje dokonce také iniciativa, která navrhuje vytvoření říční tepny mezi Rotterdamem a Černým mořem (po Rýnu, Mohanu a Dunaji) vybavenou terminály a velkokapacitními nádržemi pro LNG a následnou distribuci zkapalněného plynu z přístavů do menších provozů a plnicích stanic.
„Myslíme si, že zemní plyn poskytuje největší potenciál k okamžitému snížení emisí CO2, a tudíž může být vhodným dlouhodobým řešením přinejmenším na příštích 20 až 30 let,“ říká Lars Mårtensson, ředitel pro životní prostředí a inovace ve společnosti Volvo Trucks. Znamená to tedy, že zemní plyn je budoucností dopravního byznysu? Většina lidí v tomto kontextu myslí více na elektřinu a přestože tato alternativa může být budoucností osobních aut, vývoj technologií pro elektrickou mobilitu je ještě velmi daleko od toho, aby byl komerčně udržitelnou možností pro nákladní vozidla v dálkové dopravě. „Nakonec zvítězí ta paliva, která poskytnou vysokou energetickou účinnost a zároveň nízký dopad na klima,“ míní Lars Mårtensson. „Sledujeme vývoj více typů alternativního pohonu včetně elektřiny a možnosti využití různých paliv pro různé účely. A dokud neproběhne změna, nafta se určitě bude používat ještě mnoho let. V oblasti těžké regionální a dálkové dopravy má však dnes LNG nejlepší pozici, aby se rychle stal celosvětově dostupnou alternativou nafty.“
 
Nafta v roli jiskry
Samozřejmě, že zkapalněný zemní plyn není nový typ paliva. Společnost Volvo Trucks však jako první dosáhla s LNG potřebný výkon v tahači. Umožnilo to využití Dieslova principu namísto technologie Ottova cyklu, který se používá v plynových motorech. Klíčový rozdíl je v tom, že zážehové motory využívají zapalování jiskrou, což s sebou přináší omezení v oblasti výkonu, točivého momentu, spolehlivosti a také větší náchylnost na klepání. Motory na Dieselovém principu dokáží produkovat vyšší výkon a větší točivý moment prostřednictvím přímého vstřikování a zahřívané komprese při vzněcování paliva.

 

„Až dosud byl hlavní problém v tom, že plyn nelze vznítit pouze jeho mačkáním – potřebujete něco, co spustí proces hoření. V tomto motoru plyn zapaluje tryska pilotním vstřikem nafty,“ vysvětluje Anneli Sopp, vedoucí projektového řízení v oddělení Volvo Trucks Technology. „Vyvstává otázka, jak vstřikovat do spalovacího prostoru dvě různá paliva, neboť je velmi složité mít dva vstřikovače.“ Odpovědí jsou dvě soustředné trysky v jednom vstřikovači, které mohou přímo vstřikovat plyn i naftu. Tato unikátní technologie funguje tak, že před plynem se do válce vstříkne malé množství nafty, které spustí hoření. „Nafta funguje v podstatě jako tekutá zapalovací svíčka,“ pokračuje Anneli Sopp. „Motor pracuje hlavně na plyn, který nahrazuje více než 90 % nafty ve srovnání s konvenčními vznětovými motory. Přesto stále můžeme využívat všech výhod dieselového motoru včetně stejně vysokého výkonu a točivého momentu.“ Jednou z jedinečných výzev při práci s plynem pod vysokým tlakem v tomto projektu bylo zajistit pevné hermetické uzavření systému. Inženýři tedy strávili mnoho hodin prací na tom, aby všechny svary a těsnění byly nepropustné a motor prošel přísnými testy, které jsou zárukou dlouhodobé odolnosti.

Nová vozidla absolvovala stejné testy a validaci, jaké Volvo Trucks používá u všech svých motorů a vozidel. Nevyjímaje testy odolnosti, crash-testy a kompletní zkušební provoz v horkém i chladném podnebí a i ve velkých nadmořských výškách. „Byl to komplexní proces, výsledkem však budou nákladní vozidla s mimořádně vysokým výkonem,“ řekl Mats Franzén. „Když si sednete za volant, nedokážete rozeznat, zda vás pohání nafta nebo zemní plyn. Kombinují úsporu paliva a snížení emisí CO2 s odolností vozidel jezdících na naftu!“ Modely Volvo FH LNG a Volvo FM LNG budou na evropských trzích dostupné v první polovině roku 2018. 

Přečtěte si také

Back to top button