Portál magazínu Transport a Logistika zameraný na motorizmus, dopravu a logistiku

12. 10. 2017

DHL představila výsledky 26. vlny Exportního výzkumu

Exportní výzkum již od roku 1999 mapuje názory nejvýznamnějších českých exportních firem na aktuální exportní trendy, jejich zkušenosti s obchodováním na zahraničních trzích, očekávání a hodnocení budoucího vývoje. Výzkum se provádí na základě dotazování ředitelů a členů top managementu 300 českých exportních firem, které náhodným výběrem z exportní databáze zajišťuje společnost GfK. Tisková konference se konala 11.října 2017 v prostorách kláštera Minoritů sv. Jakuba v Praze.
 
„Zaznamenáváme zde hlavně reakci exportérů na ukončení intervencí ČNB, které se promítlo do vnímané konkurenceschopnosti českých exportérů. Sebevědomí exportérů je přesto vysoké – index exportního sebevědomí je na pokrizovém maximu. V oblasti exportních trhů se snížila očekávání od Severní Ameriky, zřejmě v důsledku protekcionistických signálů vysílaných současnou administrativou USA. Exportéři se naopak ohlížejí po možnosti obnovit spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu, jež utrpěla uvalením ekonomických sankcí na Rusko,“ shrnul výzkum Pavel Krista, Client and Research Consultant - Financial Services & Technology GfK Czech.
 
Růstový trend firmy očekávají i v následujících 12 měsících. Počet firem, které jsou v tomto ohledu optimistické, oproti stejnému období loňského roku mírně vzrostl. Zároveň ubývá těch, jež očekávají stagnaci. Index dlouhodobého exportního sebevědomí, který se v posledních třech letech pohyboval kolem hodnoty 40 bodů, v letošním měření opět mírně vzrostl, a to na hodnotu 45 bodů. Hodnota indexu tak dosáhla „pokrizového“ maxima. „Pozitivní zprávou je, že vzrostl počet firem, které hodnotí loňský rok jako úspěšný z pohledu růstu objemu jejich exportu. Zároveň je velice potěšující i fakt, že roste počet českých vývozců, kteří v otázce dalšího vývoje zaujímají pozitivní postoj a očekávají další nárůst jejich exportu. Dokazuje to i index exportního sebevědomí, který v letošním roce dosáhl dlouhodobého maxima po ekonomické krizi. Z letošního výzkumu, ve kterém jsme se zaměřili i na oblast E-commerce, vyplývá, že větší část firem nedisponuje kompatibilním produktem pro online prodej. Z těch, kteří e-shop provozují, asi polovina prodává do zahraničí, nejčastěji do střední a východní a pak západní Evropy,“ doplnil Luděk Drnec, obchodní ředitel DHL Express pro střední Evropu.
 
I když tři čtvrtiny českých firem hodnotí podmínky pro export jako stabilní, dochází ke zvýšení počtu firem, které zaznamenávají změnu k horšímu v oblasti podmínek pro export. Od roku 2015 jejich podíl vzrostl téměř o 10 procentních bodů. V návaznosti na to odpovídajícím způsobem klesá podíl exportérů, jejichž zástupci soudí, že se podmínky mění k lepšímu. Velký optimismus ohledně zlepšení podmínek pro vývoz nepanuje u těchto firem ani pro období následujících 12 měsíců. To očekává pouze 6 procent exportérů. Proti minulému měření zde můžeme pozorovat významný pokles z 11 procent na současných 6 procent. Počet těch, kteří očekávají spíše zhoršení, je stejný jako v předchozím měření v roce 2016. Celkem 74 procent exportérů, očekává spíše stagnaci ve změně exportních podmínek. To představuje meziroční nárůst o 6 procentních bodů.
 
Vlastními silami k úspěchu
 
Nejvýznamnějším faktorem, který firmám napomáhá s exportem na zahraniční trhy, zůstává stejně jako v minulých letech jejich vlastní aktivita. Následuje zlepšení spolupráce s obchodními partnery a vyšší poptávka po jejich produktech, resp. nárůst zakázek. Pětici nejdůležitějších faktorů pro růst exportu uzavírá nový obchodní partner a nové technologie výroby. Oslabování kurzu koruny Českou národní bankou považuje v současné době za stimul exportu pouze pětina firem.
 
Jak 26. Exportní průzkum DHL dále ukázal, již druhým rokem rostou exportní rizika, která vnímají čeští vývozci, a to o 10 procentních bodů. Hlavním „tahounem“ v rámci této kategorie je růst nákladů firem. Nedostatek odborných pracovních sil je pravděpodobně důležitým faktorem, nárůst o 3 procentní body je však pod hranicí statistické zobecnitelnosti. Dlouhodobě představují významné riziko kurzy měn, z průzkumu ale vyplývá, že oproti roku 2016 došlo u tohoto faktoru k poklesu.
 
Co se týče příležitostí pro český vývoz, exportéři letos méně vnímají politickou situaci jako možnou příležitost českého exportu. To je zřejmě důsledkem ukončení měnových intervencí České národní banky, k němuž došlo v dubnu letošního roku. To se promítá do vnímané konkurenceschopnosti českých firem. Mezi nejčastější důvody k optimismu patří i nadále ekonomická očekávání spojená s novými trhy a oživenou poptávkou.
 
Německo jako největší příležitost
 
Nejvíce tuzemských firem, v současnosti 98 procent z nich, míří svým exportem do zemí Evropské unie. Do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu exportuje třetina firem, což je stejné jako v minulém roce. K mírnému meziročnímu poklesu zastoupení českých exportérů došlo u exportu do oblasti Číny a Jihovýchodní Asie. Počet firem exportujících do ostatních oblastí se v posledních dvou letech výrazně nemění. Výraznou změnu tohoto trendu čeští exportéři neočekávají ani v následujících 12 měsících. Čtyři pětiny exportérů počítají s tím, že se počet zemí, do kterých vyvážejí, nezmění. Rozšiřování exportních destinací očekává zhruba čtvrtina firem.
 
Firmy, které predikují růst počtu zemí, do kterých budou v nejbližších 12 měsících exportovat, podle výsledků průzkumu častěji očekávají, že rozšíří svá působiště do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Oproti letům 2013/2014, kdy plánovalo rozšiřovat export do této oblasti až 60 procent firem, je však podíl stále nízký. Dle vývozců dojde v příštích 12 měsících opět k nárůstu objemu exportu do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Naopak pokles objemu předpokládají u exportu do Číny, Jihozápadní Asie a Severní i Jižní Ameriky. Za poklesem očekávání od Severní Ameriky mohou stát i protekcionistické signály vysílané současnou administrativou Spojených států amerických.
 
Největší exportní příležitosti do budoucna vidí čeští vývozci, stejně jako v předešlém roce, v Německu. Na druhém místě je stále Rusko, na třetím místě Slovensko. Indie se z třetího místa v roce 2016 dostala až na 13. místo. Čína naopak mírně poskočila nahoru, ačkoli nedosahuje hodnot z let 2015 a 2014. Zájem o export do Číny po předchozím poklesu opět mírně narůstá a také ustává pokles zájmu o Rusko. Výrazný nárůst zájmu o Indii zaznamenaný v roce 2016 v letošním roce spadl na pouhé 1 procento z původních 11 procent.
 
Migrační vlna a export
 
A jak tuzemští exportéři vnímají události dnešních dnů, které by v příštích 12 měsících mohly ovlivnit český export? Ze zkoumaných možných událostí na mezinárodní scéně čeští exportéři nejčastěji očekávají zpomalení ekonomiky EU, je ale vnímáno jako méně pravděpodobné, než v roce 2016. Zahájení jednání o odchodu dalších států z EU a případný návrat k původním měnám považují exportéři v příštím roce spíše za nepravděpodobný. Významný vývoj kurzu Eura vůči koruně také spíše neočekávají. Euro by podle exportérů mělo v horizontu dalšího roku spíše oslabovat, než posilovat.
 
Podíl exportérů, kteří se obávají bezpečnostních rizik ve vztahu k exportu, nadále klesá. Letos se rozhodně nebo spíše cítí ohroženo 11 procent exportérů, což je o 10 procent méně než v roce 2016. Nejvíce se exportéři obávají nových nákladů a omezování exportu do cílových zemí. Někteří uvádějí ohrožení zaměstnanců v důsledku zvýšené přítomnosti migrantů.
 
Brexit vyvolává obavy
 
Stále silné obavy panují u českých vývozců z Brexitu. Do Velké Británie v současné době exportuje třetina českých exportních firem. Negativní dopad vystoupení Británie z EU očekává téměř polovina všech exportérů, kteří sem exportují, to je až 54 procent. Vývoz do Velké Británie představuje u většiny firem nanejvýš 20 procent exportního objemu. Firmy se nejvíce obávají možných nových pravidel při obchodování s Británií a nových cel.
 
V rámci letošního 26. Exportního výzkumu DHL jsme se zaměřili také na oblast e-commerce a její využívání u českých exportérů. Zjistili jsme, že své produkty a služby prostřednictvím e-shopu nabízí pouze 20 procent exportérů a 6 procent o tom uvažuje. Celkem 45 procent exportérů vyváží takové produkty, pro které e-commerce není relevantní. Z těch, kteří již služby on-line nabízejí, nebo o tom uvažují, více než polovina nabízí, nebo plánuje nabízet své služby on-line i do zahraničí. Z těch, kteří poskytují, či mají v plánu poskytovat služby prostřednictvím e-commerce do zahraničí, prodává 80 procent do střední a východní či západní Evropy.  Expanzi do zahraničí prostřednictvím e-commerce by podle nich pomohla především nižší cena přepravy, marketingová podpora a nižší cena zahraničního platebního styku.
 

transport-logistika.cz, TZ DHL, foto: Luděk Kortus

Diskuze k článku

  • Doposud nebyli vloženy žádne komentáře Doposud nebyli vloženy žádne komentáře