Portál magazínu Transport a Logistika zameraný na motorizmus, dopravu a logistiku

12. 09. 2017

Euro test 2017: jízdní dojmy Scania Interlink HD

Řada Interlink, nahrazující model OmniExpress, měl světovou premiéru už v roce 2015 v Kortrijku, ale v provedení LD (Low Decker). Verze HD sjela poprvé z výrobní linky ve finském Lahti v březnu 2016, v prosinci jsme ho už mohli poprvé vidět u nás na Czech busu. Interlink má zcela novou lehčí karoserii využívající modulární konstrukci, která umožňuje široké možnosti různých konfigurací délek a výšek.
 
Měl jsem to štěstí, že do Scanie Interlink přesedám hned z Irizaru, takže mám přímé srovnání. To designové u mě jednoznačně vyhrává i8, Interlink působí tak nějak obyčejně. Na rozdíl od i8 není pro mě Scania úplně neznámá, protože jsem s ním jezdil letos na jaře. Tehdy to ale byla 12metrová varianta s 13litrovým šestiválcem o výkonu 410 k určená pro pravidelnou dálkovou meziměstskou dopravu. Tentokrát usedám do luxusně vybavené tříosé 14metrové varianty nakonfigurovanou pro 57 cestujících.
 
Když se pohodlně uvelebím do poměrně širokých sedaček, probleskne mi hlavou, že na dovolenou do Španělska bych chtěl raději strávit v nich než v i8. Pro kolena mám totiž mnohem víc místa. Jenže když se rozhlížím po vnitřku, interiér Scanie zdaleka nepůsobí tak honosně a luxusně jako ve španělském autokaru. Modrou kůží čalouněné sedačky sice vypadají zajímavě, jenže celek působí tak nějak obyčejně. Působí víc jako meziměstský autobus než dálkový coach. Navíc sedačky nemají příliš velké boční vedení, takže v zatáčkách v nich člověk klouže. Ani výhled z oken není úplně nejlepší.
 
Po asi 20 minutách usedám za volant a je to jako bych se vrátil o 20 let zpátky, tedy alespoň z hlediska designu. Přístrojová deska Scanie totiž působí ve srovnání s Irizarem nemoderně až zastarale. Z hlediska rozmístění ovladačů a přehlednosti jí vlastně nelze nic zásadního vytknout, třeba umístění ruční brzdy maximálně chválím, jen prostě nevypadá tak hezky. Jestliže k sedadlům pro cestující jsem měl určité výhrady, tak ze sedačky řidiče jsem vysloveně nadšený. Jenže sotva si nastavím vhodnou pozici za volantem a zvednu oči, mé nadšení bere za své. Přímo v úrovni v očí mám totiž levé zpětné zrcátko. Nejen že mi dost překáží, ještě je navíc poměrně malé, stejně jako to pravé. Při jízdě je to ještě horší, při odbočování doleva mi vysloveně vadí, a za to u mě Scania ztratila dost bodů.
 
Silnice ve Švédsku se kvalitou s těmi našimi nedají srovnat, takže abych si vyzkoušel úroveň pérování, vymetám sebemenší nerovnost. Moc příležitostí jsem bohužel neměl, nicméně stačí to na to, abych usoudil, že i tříosá varianta má podobně jako dříve testovaná dvouosá celkově tužší pérování. Obzvláště ve srovnání s Irizarem. Možná i díky tomu je Scania zase hodně stabilní v táhlých obloucích, třeba ve sjezdech z dálnic, které zvládá projíždět bezpečně hodně rychle.
 
Scania u mě boduje i sladěním motoru - 450koňová varianta 13litrového šestiválce - a automatizované 12stupňové převodovky Opticruise, která řadí rychle a krásně plynule. Možná se ale někdy až příliš rychle snaží řadit co nejvyšší rychlosti, takže motor občas nepříjemně duní. Jakmile sundám nohu z plynu, okamžitě řadí neutrál a aktivuje volnoběžku. V tomto ohledu je z autobusů nejaktivnější. Hodně se mi líbilo nastavení spolupráce pětistupňového retardéru.

transport-logistika.cz

Diskuze k článku

  • Doposud nebyli vloženy žádne komentáře Doposud nebyli vloženy žádne komentáře