Zprávy

1000 dnů Dana Ťoka

Výstavba 230 kilometrů nových silnic, opravy desítek nádraží, jednodušší registrace vozidel a soutěž na nové mýto.

Rozjetá výstavba nových 230 kilometrů dálnic a silnic I. tříd, převod nádraží  do vlastnictví státu a zahájení oprav, registrace vozidel na jakémkoliv úřadě, náprava špatně nastavené smlouvy na mýto a nový transparentní tendr. To jsou základní výsledky Dana Ťoka za 1000 dnů ve funkci ministra dopravy. Od roku 1993 se Ťok stává teprve třetím ze sedmnácti ministrů dopravy, kteří v čele rezortu dopravy pracovali více než dva a tři čtvrtě roku. 
 
1.    Rozhýbání výstavby a oprav silnic
„Znovu jsme po dlouhých letech rozhýbali výstavbu dálnic a obchvatů měst, zahájili jsme výstavbu skoro 140 kilometrů dálnic a 40 kilometrů silnic I. třídy. Navíc jsme opravili a opravujeme stovky kilometrů komunikací a poprvé jsme přispěli skoro 11 miliardami na zdevastované krajské silnice,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.
Aktuálně je nejvíce ve výstavbě jihočeská dálnice D3, najednou se staví čtyři úseky u Českých Budějovic, dva z nich budou na přelomu září a října zprovozněny. Modernizace dálnice D1 se rekordně rozjela, ve výstavbě je šest úseků, sedm jich je hotových a osm v přípravě. Za působení Dana Ťoka se také podařilo zprovoznit a postupně zabezpečit zbývající úsek ústecké dálnice D8 nebo královéhradecké D11.
 
2.    Smysluplné využití peněz v dopravě
Během tří let se do dopravních staveb investovalo 80 miliard ročně, takže celkově zhruba 240 miliard korun. Podařilo se stoprocentně dočerpat operační program pro dopravu a využít pro stavby maximum všech dostupných prostředků. Doprava se podílí takřka čtvrtinou na čerpání evropských peněz. Díky tomu je například možné financovat celou modernizaci dálnice D1 nebo rekonstruovat železniční tratě.
 
3.    Snazší život motoristů
Ze zpoplatnění dálnic vyjmul ministr dopravy Ťok 145 kilometrů úseků, které tvoří obchvaty měst nebo přes které vedou silnice prvních tříd. Vyjmutím se přesunula část dopravy na dálnici, ulehčilo se městům a navíc se tento krok neprojevil na příjmech z dálničních kupónů.
Prosadil jsem změnu zákona, která umožnila od letošního června provádět změny v registru vozidel na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností. Jenom za tři měsíce využilo této možnosti sto tisíc lidí, tedy třetina všech, co přišli provést změnu v registru,“ dodává ministr.
 
4.    Přispění k větší bezpečnosti na silnicích
Řidiči a chodci se chovají odpovědněji než v minulosti. V roce 2016 zemřelo na českých silnicích historicky nejméně osob, letošní prázdniny jsou také z pohledu statistik příznivé. „Věříme, že jsme přispěli i kampaněmi BESIP, který se věnoval viditelnosti na silnicích a nyní  upozorňuje mimo jiné na největší nešvary řidičů jako je nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo nevěnování se řízení,“ dodává ministr Ťok. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury byly financovány také nové bezpečnější kruhové objezdy nebo semafory. K větší bezpečnosti také přispěla oprava více než 1150 kilometrů dálnic a silnic I. tříd.
 
5.    Vyřešení dlouhodobých problémů
Monopol dodavatele registračních značek je také minulostí. Transparentní soutěží se podařilo vybrat nového výrobce značek, který dodává jednu tabulku za 45 korun místo dřívějších až 120 korun, úspora tak dosahuje až 120 milionů korun. Ustaly také problémy s registrem vozidel, který byl dříve nespolehlivý.
Napravení špatně uzavřené smlouvy s firmou Kapsch umožnilo zahájit soutěž na nového provozovatele mýtného pro nákladní automobily. Nedošlo zároveň k výpadku příjmu z mýtného, které už ročně vynáší skoro 10 miliard korun. Tyto peníze putují zpátky do oprav silnic. Podařilo se také dokončit převod nádraží z majetku Českých drah do Správy železniční dopravní cesty. Díky tomu se mohlo začít s opravami desítek nádraží, které dostávají novou podobu.
 
Úkoly pro další období: Zrychlení výstavby, dokončení tendru na mýto a podpora nových technologií
Podle ministra Dana Ťoka je pro další období potřeba vyřešit rychlejší výstavbu infrastruktury. Pomoct by v tomto ohledu mohla změna zákonů umožňující povolování výstavby klíčových staveb v rámci jednoho úřadu. „Potřebujeme mít možnost začít stavět silnice ještě před koncem vyvlastnění pozemků a zavést tzv. institut předběžné držby běžný ve vyspělých zemích,“ vysvětluje ministr.
 
Do roku 2021 si Ťok představuje dostavbu nových 280 kilometrů dálnic a celou modernizovanou dálnici D1 z Prahy do Brna. Potřeba je podle ministra také zavést řidičák  na zkoušku a upravit bodový systém tak, aby postihoval především piráty silnic. Zjišťovat počet bodů by si také každý mohl zjistit prostřednictvím mobilní aplikace.
Důležitým úkolem pro novou vládu také bude dokončení soutěže na nového provozovatele mýtného, který by měl vybírat poplatky od nákladních vozidel po roce 2019. Myslet je potřeba také na nové technologie v řízení dopravy nebo úlevy pro majitele automobilů na alternativní pohon.
 
„Musíme držet krok se změnami v automobilovém průmyslu a zavádět digitální dálnice komunikující s řidičem, přizpůsobit se na autonomní vozidla a podporovat elektromobilitu,“ dodává Ťok.
 
Ve vlakové dopravě pak bude zásadní pokračování v otevírání trhu, které povede ke konkurenci a lepším službám za nižší ceny. Jednotná jízdenka a vzájemné uznávání mezi dopravci, přispěje ke zvýšení komfortu cestujících. Viditelnou změnou pak bude plánovaných 400 oprav nádražních budov do roku 2022, na které je vyčleněno 8,5 miliardy korun.
„Potřebujeme také přejít k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí. Nejvíce se podařilo nachystat výstavbu tratí z Prahy do Drážďan, kde by se mohlo jednou cestovat za pouhou hodinu. Důležitá je ale také trať z Prahy do Brna a do Břeclavi,“ říká Dan Ťok.

Přečtěte si také

Back to top button