Mitsubishi Outlander 2.2 DI-D Intense+ – Agresivní švih

Mitsubishi Outlander se u nás prodává od první generace, představené už v roce 2001. Tehdy ale žádnou díru do světa neudělalo, třeba i kvůli tomu, že nemělo naftový motor. To se změnilo s příchodem druhé generace, kdy se pod kapotou objevily jednotky koncernu PSA HDi. Mitsubishi mu na oplátku „dalo“ celé auto, které Peugeot prodával jako 4008 a Citroën pod označením C-Crosser. Už v průběhu výroby druhé generace Outlanderu si ale Mitsubishi vyvinulo vlastní diesel 2.2 DI-D, který ty francouzské předčil. Třetí generace, uvedená na trh na podzim 2012, už vznikla bez spolupráce Francouzů.

 

Vloni Mitsubishi provedlo poměrně razantní modernizaci, tedy z hlediska vnějšího designu. Jenže jak už u Japonců bývá zvykem, nový styl, pojmenovaný Dynamic Shield (Dynamický štít), je z našeho pohledu rozporuplný. Lehce nevýrazný americký výraz vystřídal až přehnaně agresivní design s velkým množstvím chromu. Jestli chtěli Japonci dosáhnout toho, aby Outlander nikdo nepřehlédl, tak se jim to povedlo.

 

Interiér nic tak dramatického nepotkalo, ve srovnání s vnějškem působí konzervativně až usedle. Úpravy se zaměřily na kvalitnější materiály, například sedadla mají tvrdší polstrování. Škoda, že se nezamysleli nad tím, že umístit ovladač palubního počítače za páčku směrových světel je skoro až ergonomická schválnost. Novinkou je audiosystém Rockford Fosgate s dotykovou obrazovkou o rozměru 6,1“, která má ale relativně vlažnou odezvu a hrubou grafiku.

 

Jednou ze silných stránek Outlanderu je veliký vnitřní prostor a variabilita. Málokteré podobně velké SUV totiž nabízí cestujícím tolik místa, a to dokonce i ve třetí řadě sedadel (v základu od druhého stupně Intense+), kam se posadit není za trest. Šesté a sedmé sedadlo není o moc méně pohodlné než ostatní, navíc když je zapustíte do podlahy, ze 127 l máte v zavazadlovém prostoru rázem 667 l, což je další velký trumf Outlanderu. Tím dalším je podélně posuvná lavice ve druhé řadě. K dokonalosti už chybí jen to, kdyby bylo dělení 40/20/40, nebo kdyby prostřední opěradlo mělo průchozí otvor.

 

Pro Outlander je k dispozici benzinový nebo plug-in hybridní pohon, drtivou většinu u nás prodaných aut ale pohání 2.2 DI-D. Ten dostal v rámci modernizace a přechodu na Euro 6 zásobníkový katalyzátor na oxidy dusíků. Nabízí se ve dvou variantách, přičemž i námi testovaná slabší se 110 kW (150 k) a 380 Nm je z hlediska dynamiky zcela dostačující. Papírově jeho výkony neomráčí, a to ani v případě toho výkonnějšího, 132 kW (180 k) a 430 Nm už dnes umějí i dvoulitry. Jeho hlavní devizou je ale momentová charakteristika. Motor má neuvěřitelně měkký běh, zcela plynule zatahuje od 1200 ot/min, takže když občas zapomenete podřadit, vůbec nic se neděje. Obdiv zaslouží i spotřeba, průměrných 6,5 l je na tak velké a poměrně těžké auto skvělý výsledek.

 

Podvozek Outlanderu je průměrný, ničím nenaštve, ale ani nechytne za srdce. Oceňujeme komfortní pérování nebo volitelný pohon všech kol, což je dnes docela vzácné. Mitsubishi Outlander si kupují hlavně racionálně uvažující lidé. Podobně velké, prostorné sedmimístné SUV s naftovým motorem a skvělou výbavou za takové peníze, navíc s pětiletou zárukou, budete hledat jen těžko.

Michal Štengl, foto autor